Je horké léto, slunce spaluje i úrodu, která se zdála být dostatečná po několika válečných létech.
Mistr Jan káže pro svůj lid, ale nakonec byl ze strachu katolické církve upálen. 
Jeho slova však zanechala v srdcích českého lidu hlubokou přízeň.
Nic z toho se nelíbilo katolickým představeným a šlechtě, protože jeho slovo odvádělo masy lidu z kostelů a tím snižovalo příjmy do kostelních pokladniček.
K tomu se ještě poddaný lid scházel na veřejných prostranstvích a ústy svých reformátorů sváděl k sjednocení a boji proti útlaku katolické církve a šlechty.
Mnoho z poddaných opouštělo své příbytky a budovali nové, zakládaly nové osady a tvrze.
Všechen svůj majetek dávali na jednu hromadu ve prospěch všech.
Posílali posly se stížnosti na chování katolické církve a šlechty v českých zemích k papeži i císaři.
Mnoho poslů, však nedorazilo, protože byli úkladně zavražděni.
Druhá strana, církev a šlechta rovněž žádá, ale k zásahu proti poddanému lidu, proti vzbouřencům. 
Papež píše císaři, aby zasáhl vojskem než se rozhoří větší povstání.

                Císař odpovídá záporně, ať si čeští páni sami vyřeší problémy s několika vzbouřenci.
Sám se těší z pobytu na Francouzském dvoře, kde na jihu Francie odpočívá a zároveň verbuje mladé Francouze do své armády pro křížovou výpravu, kterou chystá.
Po naléhavých urgencích od české šlechty, že vzbouřenci se chtějí zmocnit českého trůnu a plení města a kostely pod vedením nějakého Jana Žižky z Trocnova, císař zformuje vojsko a jako přípravu na větší bitvu přichází do Čech k potlačení těch několika hord vzbouřenců…..
              Proč právě o této dávné historii píši?

Nemám plán poučovat vás o historii českých zemí či ji nějak kritizoval, ale rád bych ve zkratce připomenul historické události doby kam jsem se dostal při svém pátrání po rodu.

~~

Podle ústního podání měl být náš prapředek francouzský voják, který byl někde na českém území raněn a po vyléčení zde zůstává.
Několik, nezávisle na sobě pátrajících jmenovců po svém rodu se dostalo různě daleko do historie, v různých částech české země.  
Mezi sebou se neznali, pověst však znali všichni. 
Podle jednoho se sem dostal s Napoleonovým vojskem, protože jeho pátrání se dostalo nejdále do období poloviny 19.století.
Podle dalšího přišel v době 30.leté války, doklady až do roku 1640.

Mně se však podařilo jednak objevit některé tyto již vypátrané rodokmeny, ale rozšířil jsem je, mnohdy spojil s žijícími.