Úvod

Nezjistíš – li odkud přicházíš, nezjistíš, kdo jsi a kam jdeš.
Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu.
Dokud je nenapíšeme na papír nebo nevypravíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout.
Člověk je svérázný nevděčný tvor.
Zná dějiny Země a ví, kudy táhl César do Egypta a kudy Hanibal na Řím.
Ví kdo koho dal popravit ve francouzské revoluci,
ale neví,
čím byl jeho vlastní pradědeček a jak se jmenovala jeho vlastní prababička za svobodna.
Neví odkud a kam se harcovali, co je všechno potkalo, než začal on sám užívat krás a strasti tohoto světa.
A dokonce už ztrácí i představu, co to znamenalo vonět hlínou, větrem a chlévem.
Nejbližšími předky jsou rodiče, o nichž většinou vše potřebné víme.

                                   Tito měli své rodiče atd….
Své rodiče vidíme často, dědu s babičkou většinou známe, ale co jejich rodiče a vůbec naší nejstarší předci ?
            Co víme o těch, kteří žili v minulých staletích a jejichž krev nám částečně koluje v žilách ?

              Většina lidí nic.

                                     Většina z nás pochází z venkova, ze zemědělských usedlostí.

Slavné či bohaté předky objeví ve svém rodokmenu málokdo.

Dnes máme každý ( minimálně ) 2 jména – křestní a příjmení……….více mail